filtrační konvice BWT

Naše tělo ztrácí mezi 1,8 a 2,3 l vody za den, v důsledku dýchání, přes kůži, a přirozeným vylučováním. Prodo je potřeba doplnit uvedené množství. Při špatné vodní rovnováze naše tělo nemůže fungovat na své nejlepší schopnosti. do vyvolává pocit žízně, což je poplachový zvonek v těle, když klesne množství vody jen o 0,5 procenta.

Naše fyzické a duševní schopnosti začnou klesat, jakmile naše vodní rovnováha v těle dosáhne minus 2 procenta. Ztráta tekutin o víc než 10 procent vede ke zmatenosti. Ztráta 20 procent a více je neslučitelná s fungováním lidského těla.

Ztráta tekutin musí být okamžitě doplněna. Tekutiny doplňujeme i obsažené v tuhé stravě, ale jen do jisté míry. Nápoje by měly představovat alespoň 1,5 litru našich každodenních požadavků.

Tendo údaj je třeba brát jako doporučené množství. Tekuté požadavky každé osoby závisí na mnoha fakdorech, včetně věku a fyzické zátěži. Abyste se ujistili, že nemáme narušenu rovnováhu vody Vašeho těla, je velmi důležité pít v pravidelných intervalech po celý den.

Užitečné rady

Doporučený denní pitný režim

Užitečné rady

• Vypijte alespoň 1,5 l denně - nejlépe vodu. Voda nejlépe hasí žízeň - je bez kalorií.
• Když je venku horko a během spordovní činnosti nebo fyzické práci, požadavek na vodu je dvakrát až třikrát vyšší.
• Žízeň signalizuje, že tělo postrádá tekutiny. Prodo pravidelně pijte, dřív než se dostaví pocit žízně.
• Vždy si umístěte sklenici vody, tak aby jste na ni viděli a měli ji na dosah. do zajistí, že nezapomenete pít. Snažte se mít neustále sklenici vody po ruce a pravideným pitím během dne dodržujte pitný režim.
• Ujistěte se, že máte široký výběr nápojů. Plátek citronu nebo ovocná šťáva obohatí chuť Vaší pitné vody. Správnou rovnováhu vody ve Vašem těle můžete zajistit také pitím ovocných nebo bylinných čajů, horkých i studených.

Podle DGE (Německý Nutrition Society), by měl dospělý čověk vypít minimálně 1,5 litru tekutin denně. Doporučuje se pít vodu, protože voda obsahuje minerální látky a stopové prvky. Voda je ideální nápoj pro uspokojení denní potřeby tekutin. Navíc voda neobsahuje žádné kalorie. Což je důvod proč balená voda nebo voda z vodovodu je ideálním řešením pro pokrytí naší základní každodenní pitné dávky. Zvláště proto je pitná voda nejčastější sledovanou a kontrolovanou látkou, kterou člověk konzumuje.

Úloha vody v našem těle

Zhruba 60 procent z těla dospělého člověka se skládá z vody. U novorozenců voda dosahuje až o 70 až 80 procent. Přesněji řečeno je voda nejdůležitější stavební kámen lidského těla. To také vysvětluje, proč udržení dobré rovnováhy vody je důležité zejména pro naše fyzické a duševní zdraví.
Je to proto, že voda hraje mnoho důležitých rolí v našem těle:

Působí jako dopravní prostředek a rozpouštědlo, voda transportuje minerální živiny obsažené v naší potravě (např. hořčík, sodík, draslík a vápník), do našich buněk a odstraňuje nežádoucí vedlejší produkty metabolických procesů přes vylučování. Chemické reakce neustále probíhají v našich buňkách, což se může stát pouze v případě, že je přítomna voda.

Při fyzické námaze nebo v případě horečky, se voda chová jako vodič tepla a zaručuje, že naše tělesná teplota se vrátí k normálu pocením. Minerální hořčík - který je často v těle nedostatečný - je rozpustný ve vodě a je zodpovědný za důležité funkce v těle. Vedle vápníku, působí jako látka zvýrazňující chuť a zároveň přizpívá k naší fyzické a duševní pohodě.

Jak se do vody dostane vodní Kámen?

Vápník je jedním z nejčastěji se vyskytujících prvků na zemi a existuje v téměř každém typu půdy nebo horniny a je zásadní pro organismy. Uhlík obsažený ve vodě se jinak nazývá vodní kámen a označuje podíl vápenatých a hořečnatých sloučenin s kyselinou uhličitou.

Vápník je jedním z nejčastěji se vyskytujících prvků na zemi a existuje v téměř každém typu půdy nebo horniny a je zásadní pro organismy. Je klíčovým prvkem vápence. V důsledku svých chemických vlastností, za určitých podmínek snadno rozpouští vápník ze stávajících sloučenin. Pro tyto konstantní změny je hlavní složkou voda, která může absorbovat určité množství nevázaného vápníku.

Jak se dostane vápník do vody?

Srážková voda neustále absorbuje CO2 z atmosféry, který se potom znovu vyskytuje v podzemní vodě, povrchové vodě nebo vodě z oceánu ve formě kyseliny uhličité (rozpuštěný oxid uhličitý). Tato kyselina uhličitá obsažená v dešťové vodě ovlivňuje vápník obsažený v horninách nebo v půdě především ve formě uhličitanu vápenatého (CaCO3) a rozpouští vápník uvnitř ní. Pùsobením vody po nìkolik tisíciletí dokáže voda proniknout vápencem několik metrů hluboko do země, čímž vznikají např. jeskynní systémy. Voda absorbuje vápník dokud není dosaženo rovnováhy s kyselinou uhličitou.

Jak se vápno znovu rozpustí ve vodì?

Pokud je voda ohřívána nebo mírně pod tlakem, uniká plynný oxid uhličitý. Najednou je ve vodě obsaženo více vápníku a roztok se stane přesycený. Prostřednictvím ztráty oxidu uhličitého, který je součástí uhličitanu vápenatého, opět uniká - za účelem obnovení rovnováhy vody.

Kde se konkrétně usazuje vápno ve vodì?

Topné tělesa v pračkách jsou skutečnými lapači vodního kamene. Vysoká teplota vody v topném systému způsobuje rychlejší vznik vodního kámene díky reakci s plynným oxidem uhličitým. Stejná reakce vzniká v ohřívačích vody a kávovarech.

Jak konvenční filtr podzemní vody změní celkovou tvrdost vody?

Při stanovení absolutní tvrdosti - součet iontů vápníku a hořčíku (oba společně tvoří celkovou úroveň tvrdosti vody.) U běžných vodních filtrů jsou z vody odstranìny vápník a hořčík a zaměněny za vodík a draslík. Proto celková tvrdost vody klesá. Pak hovoříme o "měkké" vodě (prokazatelné např. na testovacím proužku). Nevýhodou: Nejen vodní kámen, ale i fyziologicky cenný minerální hořčík jsou z vody odstraněny.